Soňa Kolková pochází z Vysočiny. Na studium české a francouzské filologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého Olomouc navázala volným výzkumem v oboru francouzské literatury 19. a 20. století na univerzitě v Aix-en-Provence ve Francii. V Moravském divadle Olomouc pracuje od roku 1996, nejdříve sedm let na sekretariátu ředitele, poté již jako provozní tajemnice všech tří souborů.
 

V čem spočívá práce provozní tajemnice?
Spočívá v koordinaci všech divadelních složek, mým úkolem je vnést do divadla řád. Pro lepší představu to přirovnávám ke starožitným hodinám. To, co z nich divák vidí, je vyřezávaný barevný ciferník (herci, pěvci, tanečníci, hudebníci, scéna, světla, kostýmy), v hodinách je pak spousta ozubených koleček, která do sebe přesně zapadají (výroba dekorací, krejčovny, jevištní technika, rekvizitářky, osvětlovači, zvukaři, garderoba, vlásenkárna, inspicienti, ad.). A já musím celý ten složitý mechanismus rozpohybovat, já jsem ta malá baterie.

Co byla vaše největší profesní výzva?
V mé práci je profesních výzev nepočítaně. Divadelní provoz vyzývá na souboj téměř denně, zcela neúprosně, a někdy – bohužel – i vítězí. Je to profese, která si bere velké množství času a energie potřebné pro udržení chodu onoho „hodinového stroje“, aby dobře fungoval, a to často i na úkor osobního života. Vzhledem k náročnosti mé práce jsem tudíž stála hlavně před velkou výzvou životní – mít rodinu a vychovat dceru. A i když to byla cesta někdy trnitá, tuhle životní výzvu jsem zvládla skvěle.

Co je pro vás největší relax?
Ticho. Samota. Příroda, hlavně lesy. Ruční práce – háčkování, pletení, vyšívání. A knihy.